A šla jsem tam zas! Aneb Pouť ze Santiaga podruhé. Po třetí můžeš s námi :)

30.8. 2021Martina Benáčková372x

Je to závislost. Lidi se tam prostě vrací. A proč?

Jo a, možná jste už taky někdy zaslechli nebo četli takový ty věci, jakože na pouť do Santiaga musíte jít o samotě, abyste měli čas a prostor rozjímat o životě a tak.

Já si to ještě v roce 2018 myslela taky, tak jsem vyrazila, protože jsem potřebovala najít svůj životní směr. A až jsem tam dojela, tak jsem zjistila, že mi vlastně den v Santiagu o samotě úplně stačil, a že možná nejsem zas takovej samotář a individualista, jak jsem si celej život myslela.

Uličky Santiaga

Úplně si vybavuju ten moment, jak jsem se první den hecla na 30km a posledních 15 už jsem nemohla. Nějak v tu dobu mě oslovil týpek, Ital, a šli jsme spolu několik kilometrů než mi teda utekl. No a ty kilometry najednou taky utekly překvapivě rychle, ve srovnání s těmi předchozími. Řekla jsem si, AHA!

Když jdete s někým dalším, je to mnohem menší dřina a větší zábava

A pak už se to začalo nabalovat. Holka s Jižní Afriky, borec z Dánska, starší pán z Německa, a pak dokonce všichni tak nějak dohromady a společné večeře v albergue (ubytovnách). A jen jsem sledovala, jak ubíhaly ty kilometry na patníčcích a zároveň si užívala hluboké a otevřené povídání se stejně naladěnými blázny, kteří mají společný cíl. Kolikrát se vám tohle v životě poštěstí :).

Nasávala jsem jejich příběhy jako houba a nechávala se obohatit. Více si můžete přečíst v mém 3 roky starém článku z první poutě. Já totiž miluju zajímavé lidské příběhy a lidi, kteří za život něco opravdu prožili, procestovali, vybudovali, něco překonali, hlavně sami sebe. Kteří jen nepřežívají, ale opravdu žijí ten život na plno, protože ví, že tu nebudou věčně.A těch je na Caminu neboli pouti opravdu požehnaně.

Lidí, kteří se nechají jen životem unášet je kolem plno. Ti mi moc nových impulzů nepřináší. Ale lidi, kteří se vydají na Svatojakubskou cestu rozhodně nejsou oběti, které jen hledají výmluvy a reagují na to, co jim život naservíruje, jsou to tvůrci. A to mě baví. To jsou totiž potom úplně jiné konverzace. Je to jak balzám pro duši.

No a když jsem chtěla jít sama, tak jsem se prostě odpojila a šla si sama, když jsem potřebovala. Naprostá svoboda. A to je o čem ta pouť je a proč tam většina lidí chce zase. Svoboda.

A když se pak rozhodnete takovou výpravu uspořádat, to je teprve jízda

Navzdory Covidu a všemu adrenalinu okolo něj se nám podařilo v červenci na týden do červeného Španělska odjet. Poskládala se nás pěkná partička. Vůbec jsem nečekala, jaký zájem se strhne, když jsem dala avízo, že cestu budu pořádat. Úplně mě to dojalo. Když jsem tam totiž tak v roce 2018 stála na Konci světa, kde moje pouť končila, tak mi hlavou proběhla jedna myšlenka.

Kéž by tuhle svobodu mohl zažít každý. Objevit to místo v sobě, které se mně podařilo najít právě tam.

Došlo mi, jak je tahle zkušenost osvěžující a osvobozující. To prostě jinde nezažijete. Svatojakubská cesta je 1000 let stará a její tradice stále trvá z nějakého důvodu. Jen jíst, jít, spát a kochat se. Kdy jste si tohle naposledy dopřáli?

O pouti, kterou jsme letos absolvovali jsme natočili s jednou s účastnic, (mojí) koučkou, Luckou Valchařovou povídání, které si můžete pustit tady:

Lucka ještě napsala dva články o našich společných i jejích AHA momentech, které opravdu stojí za to. Přečíst si je můžete na jejím blogu, obzvlášť druhý díl je výživnej a hlavně je to všechno pravda!!!

Já jsem si splnila sen a vedla svoji první skupinu jako průvodce a zároveň jsem se vrátila zpět do puberty, protože takhle jsem se nenasmála snad od střední školy.

A proto jedeme zase!

Protože mám s Luckou osobní zkušenost nejen z pouti, a vím, jak její přítomnost může být transformační, dohodly jsme se, že uspořádáme cestu společnou. Protože spojení koučingu a Svatojakubské cesty mi přijde jako neuvěřitelně transformační příležitost pro všechny, kdo se cítí v nějaké oblasti života zaseklí nebo nespokojení.

Tam to prostě rozhýbete :).

Lucka má opravdu dar vytáhnout vás energeticky nahoru a v její přítomnosti dostáváte pocit, že můžete všechno. Mě se okamžitě zvýšil příjem po našem jediném sezení, fakt! Lucka vidí pravdu a umí člověka jemně navést a klást ty pravé otázky, neboli nežně šlápnout do vosího hnízda a pak vám ošetřit bodance 😀 a převrátit vaše zarputilá přesvědčení vzhůru nohama.

A „účastníci zájezdu“ ji budou mít k dispozici celý týden. Což je dost intezivní čas na to, aby člověk opravdu udělal ve svém životě změnu. Ať už v osobním nebo v byznysovém. Nebude to jen setkání na hodinu nebo na dvě, jak je zvykem. Bude to intenzivní jízda.

Když to spojíme s mým nadšením pro dobrodružství, darem organizace a darem pro vytváření bezpečného prostoru, znamená to, že já pomůžu v nadšeném plynutí koupit letenky a seženu fajn ubytování, a svým uvolněným přístupem budu vytvářet prostor proto, aby se celé osazenstvo cítilo v bezpečí a dovolili všem změnám, aby se udály. No a navíc všem udělám krásné fotky jako vzpomínku! Kdy jste měli naposledy profi fotky od moře? 🙂

Pojďte se s námi vydat zpět ke kořenům. 

Kudy půjdeme a kdy?

Trasu zahájíme v Santiagu de Compostela a půjdeme 5 dní až do Finisterry, na bájný Konec světa, a tam si dopřejeme den k odpočinku na „mé“ pláži. Mé, protože je to moje srdcovka. A pak se autobusem vrátíme zpět do Santiaga. Vyrážíme 30. 9. Přesně za měsíc.  Máme už jen 2 volná místa.

Takže pokud přemýšlíš o tom, že se přidáš na svoji životní pouť s námi, neváhej moc dlouho, protože někdy má „zdravý rozum“ tendence nám všechno, co nezapadá do našeho životního stereotypu vymluvit. Ale s námi pojedou ti, kteří tenhle stereotyp právě chtějí rozbít.

Více si můžeš přečíst právě tady a pokud máš ještě nějaké otázky, neboj se napsat.

Komentáře