Jak jsem přestala být chlap

25.9. 2020Martina Benáčková478x

Je mi asi 16, snažím se vyrovnat všem kamarádům klukům, manžel si doteď dělá ze mě strandu, že jsem nosila maskáče a dýku za pasem.

Přiznávám, maskáčovou blůzu jsem měla :D, protože jsem v tu dobu jezdila u kamaráda na koni, měli jsme s partou v lese za vsí dřevěný srub, který kluci postavili a trávili jsme tam celé prázdniny. Večer se dělal oheň, hrálo se na kytaru, pekli jsme buřty a celkově jsem měla hodně blízko k přírodě. Myslím, že mi to dnes chybí.

Stopovali jsme na Slovensko, po Česku. Lezli jsme s lanem a sedákem po skalách, udělala jsem si výcvik, abych mohla skočit sama padákem, což bych už dneska nedala.

Měla jsem pocit, že musím všechno zvládnout sama, vydělávat hodně peněz, odjet na vlastní pěst do Walesu, abych dokázala sobě i okolí, že jsem odvážná, že na to mám.

Vždycky jsem se raději kamarádila s klukama, protože holky byly slepice, pomlouvaly se a neřešily nic zajímavého. Často jsem si i přála být kluk, protože jsem měla pocit, že kluci to mají v životě mnohem jednodušší.

Měla jsem potřebu být stejně silná, stejně odvážná, stejně výkonná. A to mi vydrželo až do mých 36 let.

Často jsem šla přes sebe, přes svoje potřeby, přes zdraví. Abych dokázala sobě i okolí, že jsem teda dost dobrá, dost chlap.  Kořen toho problému byl možná, že jsem byla neplánované dítě, těžko říct.

To jsem ještě nevěděla, že být žena je krásný, posvátný a naplňující.

Když přišly děti, všechno se stupňovalo

No a s dětmi tahle moje touha vyrovnat se chlapům nijak neutuchala. Ještě se stupňovala. Měla jsem pocit, že toho nedělám dost, když jsem doma s dětmi na mateřské, že bych měla vydělávat stejné peníze, abych nebyla na svém muži závislá, zvládnout u toho děti a domácnost a ještě k tomu být dokonalá maminka, manželka, snacha… hlavně se všem zavděčit a nebýt „příživník“.

A tak jsem hledala cesty, jak se realizovat ještě jinak než mateřstvím, protože to samotný prostě nebylo dost dobrý.

Začala jsem fotit, učit angličtinu, spolupracovat s lidmi z online světa, prošla kurz Podnikání z pláže. Samozřejmě na úkor času s dětmi. Měla jsem pocit seberealizace, snažila jsem se vše držet na všech frontách v top příčkách. Jenže jsem najednou byla vyčerpanější a vyčerpanější. Pracovala jsem často třeba do 3 do rána.

Sebe jsem měla na posledním místě a naprosto jsem nevěnovala pozornost svým potřebám se pořádně vyspat, mít dost času pro sebe jen tak, bez toho, aniž bych pracovala. Věnovat se nějakým koníčkům a ne jen celý den skákat okolo ostatních a bytu a práce.

Přišlo mi to jako, že bych toho chtěla moc, že si to jako maminka nemůžu dovolit, protože mám přece závazky a povinosti, které jsou důležitější a že se to ode mě očekává.

Z nastavení společnosti si bereme vzorec, že být máma není dost

Jenomže takhle člověk nemůže jet moc dlouho a přišla šílená únava a nechuť k práci na počítači, někdy i nechuť k focení, nechuť k péči o děti, k rodině celkově. Myslím, že jsem neměla daleko k vyhoření. V tu dobu jsem udělala  zásadní rozhodnutí, že budu svoje pracovní činnosti minimalizovat. Protože mě stály hodně času a přinášely málo peněz. A já se pohybovala v začarovaném kruhu.

Potřebuju dělat víc věcí, abych byla spokojená

Měla jsem potřebu označovat se za multipotenciála, který potřebuje dělat hodně věcí na jednou, aby uplatnil všechny svoje talenty a byl spokojený. Kulový. Za tím vším byla jen moje touha dokázat okolí a přesvědčit sama sebe, že za něco stojím, že jsem dost dobrá.

Pokud máte stejný problém, zeptejste se sami sebe, jestli je to opravdu tak, že potřebujete dělat víc věcí, nebo jestli se jen snažíte si něco dokazovat.

Já si na tuhle otázku dokázala odpovědět až po 4 letech.

Sebrala jsem všechnu odvahu. Odřízla jsem výuku angličtiny, překlady, nechala si „jen“ focení a rozhodla se, že se do něj pustím na plno a nechám otevřené dveře nějakému smysluplnému projektu, kterému bych se chtěla věnovat jako podpora, protože jsem chtěla mít větší jistotu příjmu a učit se nové věci.

Byl to stejný pocit, jako když jsem při seskoku padákem vyskočila z letadla a čekala nekonečný tři vteřiny než se otevře ten padák.

Nejistota byla hrozná. Bála jsem se, že se jen focením neuživím, protože v tu dobu už mi mateřská skončila, že se neobjeví nic, na čem bych chtěla spolupracovat. Že se budu muset nechat někde zaměstnat, že už sama sobě a ostatním nedokážu, že jsem dost dobrá a dokážu vybudovat vlastní byznys a udržet si svobodu, po které jsem tak toužila.

Protože jsem v tu dobu sklízela obdiv od kamarádu, že jsem odvážná, že podnikám a všechno zvládám. Nechtěla jsem zklamat je, ani sebe, měla jsem pocit, že bych selhala.

Když uděláte prostor, dějou se zázraky

Ale už to nešlo udržet. Byla jsem fakt vyčerpaná. Když máte odvahu vyhodit to staré, udělá se místo na nové a lepší. Najednou mi přišlo víc zakázek na focení, měla jsem víc času se v něm zdokonalovat, a „náhodou“ mi přišlo do mailu, že Míša Měřínská hledá k sobě posilu pro její projekt Magicky ženská.

Věděla jsem, že je to ono! Natočila jsem okamžitě video a Míša za týden volala, že by mi chtěla nabídnout spolupráci. Jeden z prvních úkolů byl zpracovat reference od žen, co prošly Míšiným kurzem.

Ženy v něm psaly, jak v sobě objevily tu opravdovou ženu, tu princeznu, jak o sebe začaly víc pečovat a vážit si samy sebe, hýčkat se a dopřávat si čas pro sebe. A já normálně u těch referencí bulela jak želva.

Došlo mi, jak sama tento projekt potřebuju pro sebe.

Abych dokázala změknout, uvolnit se, nechat věci přijít a ne se furt za něčím hnát. Protože to je ženská energie. Pečovat o sebe o ostatní, vytvářet pohodu, harmonii, lásku, ne jet na výkon a dokazovat, jak jsem dobrá.

Naučila jsem se, že bavit se o oblečení a líčení není povrchní. Že žena si může dovolit být chytrá i krásná. Že každá máme v sobě semínko opravdové ženy, jen je potřeba dovolit mu, aby vyklíčilo a vyrostlo v krásnou květinu, že zenské sdílení může být opravdu posilující, když máte kolem sebe stejně naladěné kamarádky.

Od výkonu k důvěře v proces

Všechny naše pocity a emoce vytváří energii a vibrace. Pokud my ženy jsme ve stresu, najeté na výkon, plníme jeden úkol za druhým, ženeme se za vším, nejsme v naší energii, jsme převlečení chlapi. 

To nám dlouhodobě nepřináší štěstí ani naplnění. Jsme v nízké negativní enerigi a všechno je mnohem větší dřina a lopota a nemáme vnitřní klid.

Pro mě bylo nejtěžší odevzdat důvěru v život  (nebo jakkoliv tomu řekneme), že všechno se děje jak má a že všechno potřebné ke mě přijde.

Samozřejmě do toho opakovaně padám a zase si to uvědomuju a vracím se. A neznamená to, že si sednu a budu čekat, co se stane, i když někdy taky jo, ale spíš, že věnuju čas pocitům, které mám, a které mě vedou k tomu, co je pro mě dobré a kam mám směřovat energii a podniknout patřičné kroky, ale ne s dřinou, naopak s lehkostí a důvěrou. V tom je ten rozdíl.

Vědomě jsem o sebe začala pečovat už jen tím, že se každé ráno zastavím u zrcadla, vyčistím si pleť, když se mi chce, tak se nalíčím, protože mi to udělá radost, a ne proto, abych zamaskovala kruhy pod očima, aby to ostatní neviděli.

Přijala jsem sama sebe, naučila jsem se na sobě vidět i to krásné.

Dovolit si být hlavně mámou

Dlouho mi trvalo, než jsem si dovolila být hlavně mámou a řict si, že děti jsou v tomto momentě priorita. Společnost nám ženám diktuje, jak musíme zvládat všechno, dokonce i rodina to od nás očekává. Často dostávám otázku (i když už jsem 4 roky na volné noze a mám se dobře), kdy začnu chodit do pořádné práce.

Znám ženy, které dají děti do školky, i když na to nejsou připravené, jen proto, že mají pocit, že musí vydělávat stejně jako jejich muži, aby to teda bylo fér. Protože být máma není dost.

Podle mě je být máma ten nejnáročnější úkol v životě ženy

A čas s dítětem, kdy mu můžeme dát maximum nám nikdo nikdy nenahradí, protože za pár let děti vyrostou a nebudou nás potřebovat.

Díky bohu, máme v Česku úžasný systém, kdy můžeme s dětmi být doma až do 4 let. Ale kolik rodin to využívá? Protože je prostě nastavené, že díte jde ve třech letech do školky a maminka do práce a často nad tím ženy ani nepřemýšlí.

Proč nenechat muže ulovit kance

Vychovávat děti je fakt náročný. Není to žádná dovolená. Muži si pak často stěžují, že jejich ženy nejsou už jako dřív, před dětmi. Že už nejsou tak radostné, že jsou unavené, podrážděné, že jsou u nich na posledním místě. Ale to je jen proto, že se všichni nechali semlít systémem, který nám diktuje, abychom my ženy fungovaly jako muži.

Ale žena nepotřebuje výkon. Potřebuje radost. Věřím, že většině mužů přináší sílu vědomí, že dokaží zabezpečit rodinu. Dovolme jim být rytíři.

Naoplátku sobě dovolme být pro ně ty princezny, veselé a dobře naladěné, odpočaté. A pak schopné postarat se všechno ostatní.

Muži, ač si to možná často neuvědomují nechtějí žít s druhým chlapem.

Ale jsou tak naučení společností. Vzpomeňte si na naše maminky, moje ta dře dodneška jako blázen a pro sebe si nenajde nic, co by ji potěšilo, maximálně spí unavená u televize. Hodně z nás si ty vzorce pořád nese.

Rovnoprávnost je nesmysl. Proč by mělo být míň, že se žena stará o děti a domácnost a vytváří teplo domova než chodit do práce a vydělávat peníze. Tím neříkám, že žena nemá chodit do práce.  Jen bych chtěla podtrhnout, že není míň starat se o děti. Protože ty naše děti budou tvořit budoucí společnost a učitelka ve školce jim nikdy nedá to co, maminka a společný čas už nic nenahradí, ani všechny peníze světa.

A děti nevědomě pak učíme úplně stejný vzorec.

Neříkám, že má žena stát doma u plotny, ale nemusí jet všechno podle zajetých kolejí, které nefungujou, a které mnohdy nedávají smysl.

Čerpat z ženské síly

Na závěr posdílím pár tipů, jak žena může být víc žena a být více v ženské energii, které mě osobně nejvíc pomáhají.

  1. Vnímání a respektování cykličnosti. Dopřejte si během menstruace odpočinek, je to zásadní. Naučte ostatní v rodině respektovat, že si potřebujete někdy odpočinout a nic nedělat, je to důležitý a odráží se od toho sebehodnota. Jak moc si vážíte sama sebe a dovolíte si to. Mě to trvalo :).
  2. Tanec. Tančete když jsme unavená a ve stresu nebo ráno, když se chcete probrat, pusťe si nahlas hudbu a roztančete se. Doporučuju kroužit hodně boky a pánví a rozproudit tak ženskou energii. Nebo jakýkoliv pohyb, v poslední době jsem se začala věnovat tantra joźe a aktivním meditacím a doporučuju.
  3. Dýchání do vagíny. Asi to bude znít blbě, ale musím to napsat, protože to pro mě bylo zásadní. Vyzkoušejte si to klidně hned. Sedněte si. Můžete si položit ruce na podbřišek a udělejte 5 hlubokých nádechů nosem, které povedou jakoby výtahem přes vagínu a pánev až do srdce a jemně vydechněte ústy.
  4. Masáž prsou. Masírujte si každé ráno a večer chvíli prsa. Můžete spojit s dýcháním. Pomůže vám to probudit ženskou energii. A když to jde, nenoste podprsenku. Prsa se vám tak zpevní.
  5. Péče o sebe. Dopřejte si čas na opečování se. Vana, čištění a péče o pleť, vlasy, aktivity, které vám dělají radost. Bez výmluv, že na to není čas. Na to čas prostě být musí, jiak jsme servaný a bez šťávy.
  6. Šatník. Udělejte revizi šatníku a u každé věci se zeptejte, jestli vás podporuje a jestli se v ní cítíte dobře, sexy, žensky a jestli s vámi ještě ladí. A pokud ne, tak nemilosrdně ven. A s tím souvisí další věc.
  7. Odbourat vytahaný tepláky. Dřív jsem doma chodila v teplákách a sportovní mikině. Dneska si i doma čím dál častěji oblékám věci, které se nestydím vzít si i ven do města. Zrušila jsem skoro oblečení na doma. Protože, co máme na sobě velice ovlivní, jak se cítíme. Záleží na tom, záleží na mě.
  8. Stejně tak záleží na věcech, co máte okolo sebe. A na tom se mě osobně nedaří ještě úplně pracovat, mám doma uklizeno, jen bych potřebovala domov víc zútunit a zkrášlit, ale čím dál víc vnímám, jak prostor, kde žijeme ovlivňuje nás samotné. Dělejte si to doma uklizený, čistý a hezký. Bude vám to dobíjet baterky a dělat dobře.
  9. Milování. Více se milujte s mužem a nechte ho vás opečovat po všech stránkách bez předstírání bez studu říct si, co vám dělá dobře.

Pokdud potřebujete více informací o péči o sebe, doporučuju blog Míšy www.magickyzenska.cz 

Pokud se chcete více vpravit do ženské energie celkově, doporučuju Moniku Sičovou a její tantra jógu pro ženy, kterou jsem začala navštěvovat a jsem z ní nadšená (to v případě, že vás baví trochu jiný (ezo) svět než realita a postoj, že věřím jen tomu, na co si můžu sáhnout.

Více o vědomém milování se můžete naučit od Leyly Martin (anglicky) nebo od Lucky Harnošové v její Alchymii ženy.

Více o posvátném ženství a ženské energii od Soni Shradha Devi (anglicky).

Pokud si chcete dopřát „terapeutické focení“ se mnou ve studiu nebo v přírodě, kde vám pomůžu objevit a vidět vaši krásu na fotkách, napište mi. Protože každá žena dokáže být krásná a hlavně se tak cítit. www.martinabenackova.cz 🙂

Komentáře